Účetnictví Hradec Králové

Daňový řád 2021

Novela daňového řádu od 1. 1. 2021

Od 1. ledna 2021 nabývá účinnosti zákon č. 283/2020 Sb., který novelizuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Mimo změn terminologie, formulačních změn a upřesňujících formulací obsahuje zákon zásadní pozměňovací návrhy i nová paragrafová znění. Ze všech novinek a a změn je pro podnikatele zajímavé, důležité a rozhodující:

Ustanovení o rozšíření z výluky povinnosti mlčenlivosti u úředních osob a osob zúčastněných na správě daní, kdy tyto osoby mohou podle novely získané informace při správě daní poskytnout orgánu veřejné moci a Ministerstvu financí. Průlom do povinnosti mlčenlivosti je podle důvodové zprávy MF ČR veden v zájmu prokazování bezdlužnosti daňového subjektu. 

Daňovým subjektům je umožněno zřídit si daňovou informační schránku (dále jen DIS), jejímž prostřednictvím je umožněno daňovému subjektu podání správci daně nebo získání informace ze spisu na osobním daňovém účtu. Rozšíření stávající služby DIS je motivováno možností poskytovat daňovému subjektu užitečné rady a informace.

Upravuje se možnost elektronického podání, které je úkonem osoby vůči správci daně, kdy podání je možné učinit pouze datovou zprávou. Tento způsob podání poskytuje daňovému subjektu vyžadovanou autorizaci podání.

Novela dále upřesňuje, že daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly. Tím se rozšiřuje stávající způsob zahájení daňové kontroly, kdy byla vyžadována fyzická přítomnost daňového subjektu. Nyní má správce daně možnost využít původní možnosti fyzické přítomnosti při zahájení kontroly nebo má možnost zahájit kontrolu korespondenční formou.

Prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které je nejméně 12 měsíců. Daňovému subjektu, pokud nepodá daňové přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, se prodlužuje lhůta na 4 měsíce, pokud daňové přiznání bude podáno elektronicky. Tímto ustanovením správce daně zvýhodňuje daňové subjekty, které již využívají formu elektronické komunikace.

Nově je zavedeno ustanovení o opravném daňovém přiznání. Řádné daňové přiznání podané v prodloužené lhůtě z důvodu elektronického podání lze nahradit opravným daňovým přiznáním, podaným elektronicky v prodloužené lhůtě. Podstatné je, že nelze  kombinovat písemně podané řádné daňové přiznání s elektronicky podaným opravným daňovým přiznáním. A nelze kombinovat elektronicky podané řádné daňové přiznání  s písemně podaným opravným daňovým přiznáním.

Doplněno bylo zpřesňující ustanovení, které se týká doměření daně, ke kterému po novele zákona může dojít i v případě, že daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového tvrzení. Nastane-li tento případ, bude daň doměřena z moci úřední.

Pro případ výzvy k podání daňového tvrzení byl zákon doplněn tak, že nevyhoví-li daňový subjekt výzvě a neučiní-li podání ve stanovené lhůtě, je vyměřovací nebo doměřovací řízení zahájeno uplynutím této doby. 

Daňový subjekt, má-li vratitelný přeplatek nejméně 200 Kč, je oprávněn požádat správce daně o vrácení nebo o použití přeplatku na úhradu jiného nedoplatku nebo na použití zálohy. Novelou zákona dochází ke změně výše limitu oproti stávající úpravě, ve které vratitelný přeplatek byl limitován částkou nejméně 100 Kč. Možnost vrácení přeplatku se nemění a na žádost daňového subjektu správce daně vrátí přeplatek do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku. Nemění se ani lhůta pro zánik vratitelného přeplatku, která zůstává v časovém limitu do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl.

Přechodná ustanovení v závěru novely zákona řeší, jak postupovat v případech, kdy úkony správce daně byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti novely zákona.