Evidence pracovní doby nebo evidence docházky?

Zaměstnavatelé mi často kladou otázky: Je nutné psát docházku zaměstnanců? Jak máme docházku sestavit? Jak ji archivovat?

Firmy, mající zaměstnance a využívající výpočetní techniku s nainstalovaným software na zpracování mezd i firmy, používající elektronický docházkový systém, problémy zpravidla nemají. Malé nebo nově založené firmy, mající alespoň 1 zaměstnance, z finančních důvodů si technické vybavení dovolit nemohou. Proto níže shrnuji základní rozdíl mezi evidencí docházky a evidencí pracovní doby, protože význam a obsah firmy často zaměňují a nejvíce v nich chybují.

Evidence docházky

Docházkou je myšlena činnost, při které zaměstnanec navštěvuje pracoviště. Záznam o této činnosti, např. v papírové nebo elektronické podobě, označujeme názvem Evidence docházky, která informuje zaměstnavatele o tom, že zaměstnanec se dostavil do zaměstnání, že se zdržuje v objektu zaměstnavatele, ale nevypovídá o tom, kdy zaměstnanec započal svoji práci a jakou dobu skutečně odpracoval. Evidence docházky je dobrovolná.

Evidence pracovní doby

Pracovní doba je vymezena zákonem č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce a v § 96 ukládá zaměstnavateli povinnost vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, noční práce, doby pracovní pohotovosti. Evidenci pracovní doby zaměstnavatel využívá pro výpočet mzdy nebo platu, ke sledování čerpání dovolené, doby odpočinku apod. Nebude v ní zaznamenávat dobu příchodu a odchodu ze zaměstnání (např. průchod vrátnicí nebo kolem docházkového snímače), ale musí evidovat skutečně odpracovanou dobu s vyznačením přesného začátku a konce pracovní doby (nejlépe s přesností na minuty), ve které není zahrnutý čas na převlékání, na očistu zaměstnanců apod.

Proč evidovat pracovní dobu

Skutečně odpracovaná doba a její evidence, vykazovaná s přesností na minuty, má svá pozitiva při případném konfliktu zaměstnavatele se zaměstnancem při vyplácení přesčasů a příplatků, protože činnosti, které nejsou součástí odpracované doby, ale jsou vykázány ve skutečně odpracované době, musí být zaměstnanci zaplaceny. Můžete namítnout, že jde o minuty, ale např. dvanáct minut denně (6 minut před zahájením práce a 6 minut po ukončení práce) při fondu pracovní doby 20 dní/1 měsíc/1 zaměstnanec, představuje celkem 240 minut měsíčně, tj. zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 4 hodiny práce, aniž by zaměstnanec práci, která mu byla svěřena, vykonal. Dále zaměstnavatel je povinen doplatit na sociální pojištění 25% a na zdravotní pojištění 9%, tj. do nákladů mu vstupují další výdaje v hodnotě 34% z hrubé mzdy zaměstnance, a to bez jakékoliv efektivity. Použijeme-li tento ilustrační příklad a oceníme mzdu jednoho zaměstnance hodnotou 100,– Kč/hod., přeplatí zaměstnavatel 1 zaměstnance měsíčně o 536,– Kč. Je-li obdobně chybným způsobem vykazována pracovní doba u více zaměstnanců, finanční náklady i ztráta narůstá úměrně s počtem zaměstnanců.

Závěr

Přemýšlíte, jak evidenci pracovní doby sestavit a vykazovat? Jste malá firma nebo firma začínající a nepoužíváte ve firmě výpočetní techniku při zpracování mezd? Zvolte kontakt a pohodlně můžete písemnou nebo telefonickou formou odeslat objednávku na externí zpracování mezd nebo objednávku na vypracování tiskopisu „Evidence pracovní doby“, kterou vyhotovíme pro vaši firmu tzv. na míru. Máte také možnost sjednat si schůzku za účelem poradenství.

Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce, ověřte si.

 

Jak archivovat docházku -článek ke studiu

Zpět na seznam článků

Zpět na Aktuality

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.